Mám z toho strach

Včera večer jsem koukal na dobrej film, no možná skvělej, když se nad ním zamyslím, tak jak jsem to dělal než jsem usnul. Koukal jsem na film Stalo se, ve kterém hraje v poslední době má oblíbená herečka Zooey Deschanel, která hrála také v mém nejoblíbenějším filmu Stopařův průvodce po Galaxii.
Film Stalo se ukazuje něco, co by se mohlo podle mě klidně stát realitou a ne sci-fi, tak jak film ukazuje.
Ale abych se dostal pomalu k tomu, nad čím jsem včera před spaním myslel.
Šílené myšlenky okolo filmu jsem ukončil a začal jsem přemýšlet nad tím kde bydlíme.
Nejvíc myslím na to, že bydlíme v přízemí a nad námi je dalších 7 pater bytů a těžkých panelů, což jsem si tak řekl, že venku fouká fakt velkej vítr a je mi divný, že se žádný z takových paneláků, jako je ten náš, nesložil jako dům z karet. Přece jen, paneláky jsou tu už nějakých dvacet let a někdy to přijít musí, otázkou zůstává - kdy?
Nechal jsem tyto černé myšlenky být a pomalu jsem krásně usínal za zvuku silného větru venku.
Ale co se nestalo. Nevím kolik bylo, ale najednou jsem se probudil z příjemného spánku a slyšel jsem takovej hrubej a dlouhej zvuk, kterej byl tak nahlas, že nebylo slyšet ani vlastního slova.
Co myslíte, že mě napadlo jako první, že se děje?
První myšlenka, která mi prolítla hlavou, byla ta, že na nás panelák padá.
Lucka se probudila taky a jen tiše řekla, že je to bouřka, ale já tomu nevěřil a hned jsem se zvedl z postele a šel se kouknout z okna jestli je vše OK. Jistě, že to byla bouřka.
A na závěr? Zajímavý je to, že tahle situace s padajícím barákem a bouřkou se mi už jednou stala.
Ale co, žijeme dál a hurá do práce... Ave já :-)