42

42 Scene

1. Probuzení

Ou, otevřel jsem oči a cítím se jako bych spal několik let, ale je mi fajn.
Probudil jsem se z divného snu ve kterém bylo vše tak skutečné, ovšem tak trochu jiné než v reálném životě. Stále ležím v posteli, porozhlédnu se na budík a vidím, že je něco málo před třičtvtrtě na osm a je pomalu čas se jít připravit do práce.
Chvíli se ještě válím a protahuji, ale po chvilce se zvedám z postele a jdu do koupelny, kde se obvykle oholím, vyčistím si zuby a dělám další ty nudné rutijní věci, které dělá každý člověk než ráno vyrazí do světa. Po chvilce strávené v koupelně se vrátím do mého pokoje, kde se obleču a kouknu se jako vždy na čas, abych věděl kolik mi zbývá a v kolik mi jede městská doprava do mého zaměstnání. Na mém budíku je stále stejný čas jako jsem se díval, když jsem se válel v pelechu. Nejspíš mi nejde budík, ale tiká jak o závod. Zkusím zapnout televizi a kouknout se na ranní pořady, abych zjistil kolik je opravdu hodin.
Už sedím na gauči v obýváku, procvakávám jeden kanál za druhým a všude je stejný čas, jako na mém budíku u postele. Divný, že jsem se stačil oholit a připravit tak rychle. No nic, vypínám televizi a jdu pomalu ven na autobus. Mám něco málo přes hodinu, abych se dostavil do práce.
Mimochodem, pracuji jako vývojář systémů pro státní správy. V podstatě je to nudná práce, i když náročná a naše projekty jsou důležité.
Cestou ven jsem si vybral poštu ve schránce a vzal dnešní noviny, které leží vždy u vchodových dvěří našeho bytového baráčku. Noviny si vždy cestou do práce čtu, protože cesta mi trvá kolem půl hodiny. Otevírám hlavní vchodové dveře, ale venku je tma. Vždyť je přece kolem osmé ráno a je léto, jak může být venku ještě tma? Něco je špatně, tolik divných věcí od mého probuzení. Je to jako v mém snu, který se mi zdál večer. Ale to není možné, přece jsem se probudil, tím jsem si jistý.
Říkám si, že se někoho zeptám, kolik je hodin, ale venku nikdo není. Tak jdu kousek na autobus, tam jsou na zastávce hodiny, tak prostě uvidím až tam. Ovšem cestou jsem narazil na krámek s oblečením a byla tam prodavačka, která měla rozsvíceno. Zaklepal jsem na výlohu, protože na dveřích měla cedulku, že má zavřeno, ale neslyšela mně. Zaklepal jsem ještě jednou a silněji. Otočila se a teď jde pomalu ke mě přes celý obchod. Možná se to teď nehodí, ale v hlavě mi letí myšlenka, že je to celkem vtipný jak jde okolo regálů a je jí vidět jen hlava, která se pohybuje ke mě. Po chvilce už je blízko a kouká na mě upřeným pohledem. Stojí naproti mě přes výlohu a kýve hlavou zda něco potřebuji. Řekl jsem jí, že se chci jen zeptat proč je venku tma, že mé hodiny ukazují kolem osmé ráno a to už by tma být neměla. Prodavačka nakonec otevřela a pozvala mně do obchodu. Jakmile jsem vstoupil, tak zase zamkla dveře a říká mi: ,,Já nevím, ráno jsem se probudila a přišlo mi, že se čas zastavil...". Na to jsem jí odpověděl, že mám stejný pocit a popsal jsem jí, co se mi ráno stalo s budíkem a časem. Shodli jsme se na tom, že to asi není náhoda a že bychom měli zjistit, co se děje. Zeptal jsem se jí, jak se jmenuje a řekla mi: ,,Jsem Olivia Barlow a vy?". Chvíli jsem přemýšlel, jak se jmenuji, ale spíše jsem se jen zamyslel nad jejím hezkém jméni a odpověděl jsem: ,,Mark Cote...".
Po chvilce jsme se rozhodli jít zjistit, co se děje. Zavřeli jsme obchod a šli dlouhou ulicí směrem k zastáce autobusu, kde mají být hodiny. Cestou jsme nikoho nepotkali, ulice jsou prázdné a všude je ticho. Přišli jsme k zastávce a na hodinách byl čas 8:42, čas který byl na mém budíku, když jsem se probudil.

Domény

V dnešním světě internetu je jasné, že dobrá doména, či-li adresa stránky, znamená úspěch a vysokou návštěvnost, mimo jiné ovšem. Dobrá doména má na úspěšnosti stránky největší podíl. Kupříkladu doména chat.com je lepší jak bigpeoplechat.com a také se lépe pamatuje, což je důležité. Problém, který tu chci popsat s tím trochu souvisí.
Dnes je opravdu těžké mít dobrou doménu, protože všechny tyto dobré domény jsou již obsazené a držitelé si je drží dlouhá léta. Druhá věc, která se dnes vyskytuje, je hlídání domén po expiraci.
Nikde jsem se nedočetl, jaká je ochranná lhůta po expiraci domény, ale když si doménu předplatíte na 1 rok, tak se ochranná lhůta pohybuje okolo jednoho měsíce, takže jste držitelem domény 13 měsíců.
Nedávno jsem se setkal s problémem, který mě celkem naštval. Vyhlídl jsem si právě takovou dobrou doménu, která byla již po expiraci (6.2.2010). Napsal jsem na NIC.cz a zjistil jsem, že doména bude uvolněna k registraci dne 23.3.2010 ve 14:00. Nezbývalo mi nic jiného než si počkat na uvolnění. Čekal jsem a každých pět minut jsem si obnovoval informace o doméně. Bohužel necelých 30 minut před uvolněním si držitel domény doménu prodloužil. Nejhorší je, že na té doméně nic není, ale takových domén je většina. V podstatě každý si domény jen registruje a drží si je nevyužité. Českých domén je nyní něco přes 666265, zajímalo by mě kolik z nich je opravdu aktivních na nějaké služby.
Ale to by nebylo tak nějhorší. Více mne znepokojují lidé, kteří si hlídají domény před expirací a ihned po jejich uvolnění domény registrují a dají na ně stránky typu:

DOMÉNA NA PRODEJ
Informace na adrese domeny@neznalek.cz

Nejspíše si daná osoba domény hlídá a pak doufá, že se jí někdo ozve a nabídne jí nějakou sumu za prodej této domény a její převedení.
Ale to by ještě šlo, horší jsou automaty některých registrátorů. Stává se, že si zaregistrujete doménu u některého z registrátorů, doména vám vyprší a registrátor nedá šanci někomu si jí registrovat a automaticky si doménu zaregistruje pod sebe.
No nevím, já osobně bych zpřísnil pravidla pro registraci domén i pro samotného sržení a užívání domény.

Méně

Přestaň kupovat nepotřebné krámy.
Zbav se poloviny věcí. Nauč se být spokojený s tím, co máš.
Pak se znovu zbav poloviny ze zbytku.

Udělej si seznam čtyř nejdůležitějších věcí tvého života,
přestaň dělat nepodstatné věci.
Každý den dělej napřed tyto nejdůležitější věci,
vyvaruj se rozptylování,
zaměř se na přítomný okamžik.

Opusť připoutanost dělat a mít více.
Zamiluj se do mála.

Volný překlad z mnmlist.com/less

Zdroj: blog.synaptiko.cz

Co znamená číslo 42?

Denně se potýkám s lidmi, kteří si ještě nezvykli nebo neví co znamená číslo 42, které mi prolíná život.
Možná jsem se z toho čísla trochu zbláznil, ale proč ne viď? Mě to prostě baví. Již vlastním několik věcí s tímto číslem.
Ale vezmeme to trochu odborně. Teta Wikipedie říká o tomto čísle následující:

Faktorizace - 2 · 3 · 7
Dělitelé - 12,3,6,7,14,21,42
Binárně - 101010₂
Hexadecimálně - 2A₁₆

Matematika

• 42 je abundantní číslo
• maximální možný počet získaných bodů na mezinárodní matematické olympiádě je 42
• osm číslic čísla pí začínajících na 242 422. místě po desetinné čárce je 42424242

Chemie

• 42 je atomové číslo molybdenu

Kultura

• 42 je Odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec podle sci-fi románu Stopařův průvodce po Galaxii

Ostatní

• úhel ve stupních, při kterém je vidět duha

Mám z toho strach

Včera večer jsem koukal na dobrej film, no možná skvělej, když se nad ním zamyslím, tak jak jsem to dělal než jsem usnul. Koukal jsem na film Stalo se, ve kterém hraje v poslední době má oblíbená herečka Zooey Deschanel, která hrála také v mém nejoblíbenějším filmu Stopařův průvodce po Galaxii.
Film Stalo se ukazuje něco, co by se mohlo podle mě klidně stát realitou a ne sci-fi, tak jak film ukazuje.
Ale abych se dostal pomalu k tomu, nad čím jsem včera před spaním myslel.
Šílené myšlenky okolo filmu jsem ukončil a začal jsem přemýšlet nad tím kde bydlíme.
Nejvíc myslím na to, že bydlíme v přízemí a nad námi je dalších 7 pater bytů a těžkých panelů, což jsem si tak řekl, že venku fouká fakt velkej vítr a je mi divný, že se žádný z takových paneláků, jako je ten náš, nesložil jako dům z karet. Přece jen, paneláky jsou tu už nějakých dvacet let a někdy to přijít musí, otázkou zůstává - kdy?
Nechal jsem tyto černé myšlenky být a pomalu jsem krásně usínal za zvuku silného větru venku.
Ale co se nestalo. Nevím kolik bylo, ale najednou jsem se probudil z příjemného spánku a slyšel jsem takovej hrubej a dlouhej zvuk, kterej byl tak nahlas, že nebylo slyšet ani vlastního slova.
Co myslíte, že mě napadlo jako první, že se děje?
První myšlenka, která mi prolítla hlavou, byla ta, že na nás panelák padá.
Lucka se probudila taky a jen tiše řekla, že je to bouřka, ale já tomu nevěřil a hned jsem se zvedl z postele a šel se kouknout z okna jestli je vše OK. Jistě, že to byla bouřka.
A na závěr? Zajímavý je to, že tahle situace s padajícím barákem a bouřkou se mi už jednou stala.
Ale co, žijeme dál a hurá do práce... Ave já :-)

Tak a je to...

Tak už končím se stylováním a trochou javascriptů. Hrál jsem si s tím celý den a vypadá to celkem dobře.
Ještě jsem nasměroval odkaz blog z mého webu na tento blog a tak můžu začít v klidu něco psát. Jen ještě nevím co, ale ono se něco najde brzy :-)

Že by hlod nebo snad blog?

Tak jsem si tak už mnohokrát říkal, že bych si měl naprogramovat na svůj web nějaký ten fajn blog, ale nikdy jsem si na to nenašel volný čas.
Nedávno mi na ajsíkjů přiletěl odkaz na kamarádův blog a já jsem zjistil, že se můžu taky založit vlastní blog bez složité registrace a k tomu ještě na můj mail na gmailu. No šel jsem do toho, co by ne, viď...
Další výhodou je, že pomocí CNAME záznamů v DNS lze tento blog nasměrovat na mojí doménu, kterou vidíte v adresním řádku, z toho jsem ještě teď vodvařenej :-D Sice se změny projevily na serverch asi až druhý den po uložení, ale i tak je to dobrá služba.
Jako poslední výhodu tu vidím možnost změnit si HTMLko blogu a to zcela jednoduše. Takže už se v tom vrtám a měnim si styl a jako bonus si tu hodím pár javascriptů, aby to mělo nějakej ten efekt :-)